Ryba

Ryba si pluje vodou jak přízrak
obludná, tlustá, jak pivní sud.
Tlamou jen klape, tiše valí zrak,
dál ji už pohání jen rybí pud.

Šedá a slizká, jak lidská zloba,
ta ryba civí, co půjdeš mi říct.
Šedí a slizcí tu zbudeme oba
a rybu s sebou pak budem si vlíct.

Naprázdno klapeme všichni tří tlamou,
já a ty, ta ryba, jak jeden muž.
Hlasitá slova, ta lehce tě sklamou,
proto my mluvíme beze slov už.

Takhle už žijem si beze slov léta.
Jsme stále v zamlklém dialogu.
Náš tichý vztah tichm nesmírně vzkvétá…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *