Když jsi mi nabízel jít s tebou nocí,
tenkrát jsem neměla tušení snad,
čeho se musím v svém životě vzdát,
že vlastně život můj není v mé moci.
Ráda bych věřila, že život nový
bude ten lepší, ač zdá se jen,
že spoustu práce přines ten sen.
K čemu však bude? Nikdo neodpoví.
Přece jen naděje ještě mi svítá,
představy mé že zaženou pláč,
světlem že zazářím. Co bych byla zač,
kdybych tu zůstala navždycky skrytá.