Archiv rubriky: Písně

Je spousta příběhů, co kolem tebe jdou.
Nespočet výběhů a v nich vlci jsou.
Díváš se kolem sebe
život utrácíš
a všechno co jsi měl chceš blíž.

Co lidí k tobě chodí pro radu blaženou.
Co lidí nevidí, jací vlastně jsou.
Ty chtěl bys pocítit tu sílu neznámou,
co kdysi byla ve vás dvou.

Teď stojíš na rozcestní a hledáš kudy jít.
Tvůj svět tě srazil pěstí a sebral sílu žít.
Tak zvedni hlavu vzhůru,
ještě není tvůj čas.
Čeká tě ješte spousta krás.

Tak zvedni hlavu vzhůru,
ještě není tvůj čas.
Z života radost najdeš zas.

Po světě chodím a plakal bych snad,
že všude cítím jen chlad.
Lidé se míjí a tváře mění.
Zlobou jsou nakažení

Po ránu dvě deci přetvářky dáš,
nasadíš si masku svou.
Usadíš si na ksicht úsměv, to znáš.
A mraky ti duší jdou.

Dívám se na ten svět v očích slzy,
nikoho to nemrzí.
Pokaždé, když jsem sám, křičet bych chtěl.
Je to marné bohužel.

Lidé se zraňují, chtěl bych jim říct:
„Šlapete po štěstí svém!“
Za trochu soucitu dal bych hned víc,
než životní příjem.

Vždycky si říkám, co všechno změní?
Schází nám odpuštění.
Každý den večer, když sám usínáš,
jen spoustu bolestí znáš.

Odpusť mi všechno, já moc bych to chtěl,
všechny mé křivdy. Vždyť víš,
že jsem já bezohledně zapomněl
na všechno o čem sníš.

Už je po půlnoci a já jsem zas sám
a s kytarou sedím a chtěl bych jít tam,
kde rádi jsme bývali v překrásný čas
a tiše se líbali, oheň byl v nás.

To místo je sněhem už pokryto dnes
a sto vrstev listí tam vítr už snes.
Kéž mohl bych cítit zas doteky tvý,
však teď jsem jen sám a vítr to ví.

Běž lásko má až na světa kraj,
kde štěstí a lásku ti bez řečí daj.
Ty chtěla jsi víc než já mohl dát
a z úst tvých a slov už cítím jen chlad.

Vím, nejsem ten pravý, tak sbohem mi dej
a jeď si kam chceš a krásně se měj.
Já s kytarou budu tu jen sedět dál
a vzpomínat na krásku, kterou jsem znal.

Je doba bláznivá
Byla jsi nejlepší
Hudba k nám doznívá
ty tóny nejhlubší
Ty jsi ta jediná
se kterou chtel jsem být
Však vše je pryč a já sám musím jít

Je doba bláznivá
Nic už mě netěší
Ve mě jen přežívá
ten smutek nejtěžší
Tys byla jediná
která mě chtěla mít
Pak přišel den kdy přetrhla se nit

Je doba bláznivá
Dívám se na tebe
Nic už mi nezbývá
Jsem celej bez sebe
Byla jsi jediná
které jsem chtěl vše dát
však přišel den kdy musím se tě vzdát