Otvírám oči, ze zdi na mě civí
pavouk na své hrůzostrašné síti
a houpá se, venku slunce svítí,
však ke mě jdou jen odrazy paprsků
na žlutých stěnách, táhnou mě z mých snů.
Noční můry snad nechají mě být.
Sedám si a ostrá bolest zad
skolí mě zas zpátky na postel.
Chtěl bych se zvednout a jít, žel
křeč mě svírá a pálí v zádech.
Snažím se vzepnout, říkám si „nádech“,
už dýchám, bude to dobré, snad…